Uhličitan vápenatý
Uhličitan vápenatý je známý také pod běžným názvem uhličité vápno a jedná se o chemickou sloučeninu prvků vápníku, uhlíku a kyslíku, která má velký význam pro průmysl.
Uhličitan vápenatý je jednou z nejrozšířenějších sloučenin na Zemi. Vyskytuje se především ve vápencích, křídě a mramorech ve formě minerálu kalcitu, který je jedním z nejběžnějších minerálů v zemské kůře a tvoří asi pět procent jejího celkového množství.
V živočišné říši se uhličitan vápenatý nachází v exoskeletu korýšů, korálů, mlžů, plžů a prvoků. Byl nalezen také v rostlinném světě. Dalšími modifikacemi uhličitanu vápenatého jsou minerály aragonit (odvozený od nejvýznamnějšího výskytu tohoto minerálu v Aragonii) a vaterit.
Vzhledem k tomu, že průmysl vyžaduje co nejbělejší uhličitan vápenatý, je navzdory velkým přírodním ložiskům vhodných k těžbě jen několik málo ložisek. Největším spotřebitelem uhličitanu vápenatého je papírenský průmysl (využívající především ložiska ve Francii, Itálii, Německu, Norsku a Rakousku), dále pak průmysl plastů a stavebních materiálů.
Přírodní uhličitan vápenatý se v průmyslu označuje jako GCC (mletý uhličitan vápenatý). Syntetický uhličitan vápenatý se označuje jako PCC (precipitovaný uhličitan vápenatý).
Vlastnosti
Uhličitan vápenatý je bílá krystalická pevná látka bez zápachu, která je prakticky nerozpustná ve vodě, ale dobře se rozpouští v kyselinách za vzniku pěny a oxidu uhličitého. Vápníková sůl kyseliny uhličité patří do skupiny uhličitanů. Uhličitan vápenatý se rozkládá na oxid vápenatý a oxid uhličitý přibližně od 600 stupňů Celsia.
Uhličitan vápenatý se vyskytuje v několika bezvodých a dvou hydrátových modifikacích a v dalších amorfních formách. Nejdůležitějšími variantami jsou kalcit a aragonit.
Syntetický uhličitan vápenatý (PCC) se vyrábí především srážením s oxidem uhličitým.