Kyselina dusičná

Kyselina dusičná (HNO3), známá také jako aqua fortis (latinský výraz znamenající „silná voda“) nebo ledkový líh, je vysoce korozivní minerální kyselina. Čistá sloučenina je bezbarvá. Většina komerčně dostupné kyseliny dusičné má koncentraci 68 % ve vodě.

Synonyma: Aqua fortis, Azotic acid, Hydrogen nitrate, Nitral, Nitryl hydroxide
Chemický vzorec: HNO3
Číslo CAS: 7697-37-2

Charakteristika

Molární hmotnost: 63,01 g/mol

Bod tání: - 42° C

Bod varu: 83° C

Formuláře: Kapalina

Použití a aplikace

Klíčové aplikace

Hutnictví
Oxidační činidlo
Leptání a gravírování
Kovová povrchová úprava
Hnojivo
Elektroplatování

Odvětví

Buničina a papír
Pharma
Ropa a plyn
Čištění
Povlaky a konstrukce
Polymery
Kosmetika
Úprava vody
Jídlo
Výživa zvířat
Zemědělství
Chemické zpracování
Guma

Obecné informace

Kyselina dusičná je nejznámější a nejstabilnější kyslíková kyselina dusíku. Má strukturní vzorec HNO3 a nazývá se také dusičnan vodíku nebo "separační voda". Kyselina dusičná se používá mimo jiné při výrobě hnojiv a také barviv a výbušnin. Je jednou z nejdůležitějších základních surovin v chemickém průmyslu. V přírodě se kyselina dusičná vyskytuje ve formě svých solí (dusičnanů), které hrají důležitou roli v bilanci živin.

Vlastnosti kyseliny dusičné

Kyselina dusičná je anorganická minerální kyselina. Kyselina dusičná je kapalná, štiplavě zapáchá a lze ji smíchat s vodou v libovolném poměru. Bouřlivě reaguje s ethanolem a v čistém stavu je bezbarvá. Tato chemická látka patří mezi nejsilnější kyseliny a dokáže rozpouštět i drahé kovy, například stříbro. Koncentrovaná kyselina dusičná se snadno rozkládá zejména na světle a často má nažloutlý nebo načervenalý odstín kvůli rozpuštěnému oxidu dusičitému (NO2). Roztok kyseliny dusičné a oxidu dusičitého se nazývá "dýmavá kyselina dusičná":

Při styku se vzduchem nebo při překročení bodu varu se kyselina dusičná rozkládá za vzniku červenohnědého, vysoce toxického oxidu dusičitého (NO2). Tento plynný oxid dusičitý se podobá oranžovohnědému kouři a je podle něj pojmenována "kouřící kyselina dusičná". Jak bylo popsáno výše, oxid dusičitý vzniká při rozkladu nebo reakci kyseliny dusičné. Má silný oxidační účinek, a tím podporuje vznik požáru - může tedy zapálit některé snadno hořlavé materiály, jako je dřevo nebo sláma.

Synonymum "separační voda" pro kyselinu dusičnou vychází ze skutečnosti, že 50procentním roztokem této chemikálie lze ze zlata rozpustit stříbro, tj. kovy zlato a stříbro lze od sebe oddělit. Koncentrovaná kyselina dusičná reaguje s jinými kyselinami. Jednou z nejznámějších sloučenin je ta s kyselinou chlorovodíkovou (HCl), čímž vzniká takzvaná "aqua regis" (latinsky), známá také jako kyselina královská, která dokáže rozpouštět i drahé kovy, jako je zlato a platina. Soli kyseliny dusičné vznikají reakcí kyseliny dusičné s kovy.

Soli (a estery) kyseliny dusičné se nazývají dusičnany. Kyselina jim vděčí za svůj název, který je odvozen od běžných názvů některých jejích solí alkálií a alkalických zemin, které končí na název solanka - například dusičnan sodný (chilská solanka), dusičnan draselný (draselná solanka), dusičnan amonný (amonná solanka), dusičnan vápenatý (vápenatá solanka nebo zednická solanka) nebo dusičnan barnatý (barytová solanka). Od roku 1908 se kyselina dusičná vyrábí v průmyslovém měřítku katalytickou oxidací amoniaku tzv. Ostwaldovým procesem.

Kyselina dusičná se používá v různých koncentracích. Za koncentrovanou kyselinu dusičnou se považuje 65- až 69procentní roztok, který se většinou používá v laboratořích. V průmyslu se obvykle používá kyselina dusičná o koncentraci 68 %. Stoprocentní roztok této chemikálie se používá zřídka. S kyselinou dusičnou lze volně obchodovat v koncentraci do tří procent.

Chemist testing in the laboratory, Duisburg, Germany

Kyselina dusičná v chemickém průmyslu

Kyselina dusičná je důležitou součástí chemického průmyslu. Používá se k výrobě chemických sloučenin, zejména těch, které obsahují dusičnany, jako je kyselina fosforečná, kyselina šťavelová, kolodium a aminy. Tyto sloučeniny se používají například při výrobě hnojiv.

Kyselina dusičná v klenotnickém průmyslu

K určení obsahu zlata používají klenotníci kyselinu dusičnou, která se zde označuje jako zkušební kyselina. Kromě toho se kyselina dusičná používá jako separační voda k oddělování zlata a stříbra a ve směsi s kyselinou chlorovodíkovou ("aqua regia") k rozpouštění zlata a ke zlacení.

Internal rotor of a steam Turbine at workshop

Kyselina dusičná v kovoprůmyslu

V kovoprůmyslu se kyselina dusičná používá k moření, leštění a leštění kovů.

Kyselina dusičná v průmyslu výbušnin

Kyselina dusičná se používá při výrobě nitroglycerinu a dalších výbušnin na bázi nitrátů. Dusičnan draselný, sůl kyseliny dusičné, je součástí střelného prachu.

Cropped shot of a woman cleaning a kitchen counter at home

Kyselina dusičná v čisticím průmyslu

Kyselina dusičná se používá v čisticích prostředcích, protože způsobuje, že tuky jsou rozpustné ve vodě, a protože je žíravá, může rozpouštět i vápenaté nebo rezavé skvrny.

Prostředky obsahující kyselinu dusičnou by se však měly používat pouze v průmyslu, například při čištění nádrží, potrubí nebo zařízení v potravinářském průmyslu. Ve spotřebním zboží se kyselina dusičná již de facto nepoužívá, protože ve vysokých koncentracích a při nesprávném použití může způsobit poškození zdraví.

Další použití kyseliny dusičné

Tato chemikálie se používá při výrobě celuloidu, nitro a zaponových laků a v raketových motorech jako oxidační činidlo. Kyselina dusičná je rovněž vhodná k nitraci organických látek při výrobě barviv, léků a dezinfekčních prostředků. Dusičnan stříbrný vyráběný z kyseliny dusičné se používá ve fotografickém průmyslu.