Obecné informace
Glycin je nejmenší a nejjednodušší aminokyselina. Je to proteinogenní aminokyselina, což znamená, že se v živých organismech používá jako důležitý stavební prvek bílkovin a má velký význam pro metabolismus těla. Glycin je zvláště častou součástí bílkoviny kolagenu. Kromě toho se tato aminokyselina využívá mimo jiné pro syntézu složek DNA, hemu (vazba kyslíku v krvi) a kreatinu (ukládání energie ve svalech). Jako neurotransmiter v mozku hraje glycin významnou roli také v nervovém systému.
Aminokyseliny se z velké části vstřebávají potravou, ale mohou být syntetizovány i samotným lidským organismem.
Glycin je nejen součástí těla, ale tuto látku v roce 2004 zachytila i vesmírná sonda Stardust a v roce 2009 byla poprvé detekována ve vzorcích částic z komy komety.
Chemicky se glycin vyrábí z kyseliny monochloroctové a amoniaku. Dalším způsobem výroby glycinu je takzvaná "Streckerova syntéza": reakcí formaldehydu, kyanovodíku a amoniaku vzniká aminonitril, který při hydrolýze zase produkuje glycin.
Vlastnosti glycinu
Glycin je krystalická pevná látka bez barvy a zápachu. Látka patří do skupiny hydrofilních aminokyselin, tj. reaguje s vodou a je ve vodě dobře rozpustná. Naproti tomu se glycin špatně rozpouští v alkoholu. Aminokyselina se rozkládá při teplotě 290 °C a vyšší.
Název glycin je odvozen z řeckého výrazu pro německé slovo "süß" (sladký) a popisuje chuť této látky.
Glycin - stejně jako všechny aminokyseliny - patří mezi amfolyty: reaguje jako kyselina i jako zásada, tj. může uvolňovat nebo přijímat protony. Proton skupiny COOH má schopnost migrovat na atom dusíku aminoskupiny, čímž vzniká tzv. hermafroditní iont.